Huaraz ze strechy

Loučíme se s Huarazem

9.7.2017

Další den v Huarazu byl příjemným gastronomický zážitkem. Hned na snídani jsme si došli do naší oblíbený Frutti, kde jsme zažili úžasnou snídani. Pigí si dal opět avokádové menu za 5 sol a já ovocný salát s jogurtem a křupinkami a sirupem – superdobrota.

Z ovoce tam byla papája, banán, jahoda, kiwi, guanabama, jablko, ananas a nevim, co všechno. Skoro to nešlo sníst. K tomu jsme si ještě objednali malý džbánek (0,5 l) šťávy v kombinaci papája s pomerančem, což už jsme sotva vypili. Bylo to ale úžasný.

Pak jsme se jen tak potloukali městem a těšili se na oběd 🙂 Na ten jsme si totiž naplánovali naši skvělou pachamancu, která nás posledně tolik nadchla. A protože byla neděle, připravovaly ji zase panímámy v ulici José Olaya, kam jsme se vydali pěšky, protože jsme měli dost času. Šli jsme podle mapy a po čase zjistili, že jdeme špatně, protože jsou v Huarazu dvě ulice tohoto jména  a my šli do té druhé 🙂

Nakonec jsme se do té správné ulice radši nechali popovézt rikšou asi za 2 soly, i když chtěl víc. Vypadalo to, že se to tam teprve teď ve 12 začíná rozjíždět. Šli jsme na jistotu k té paní co minule.

Za chvilku jsme dostali výbornou pachamancu a chichu moradu, který bylo snad litr a půl za 7 sol. Všechno to bylo zase vynikající. Tentokrát jsme byli již chytřejší a sladký tamal jsme si nechali na konec. Oproti minule jsme tam měli ještě navíc pár fazolí, menší batát, ale větší kukuřici.

Jídlo bylo o něco míň kořeněné než minule, což mě vyhovovalo. Zase jsme si moc pochutnali, ale nepřejedli se. Pak jsme se procházeli po městě, odpočívali na lavičce a přitom si občas něco uzobli. K večeru jsme si došli pro baťohy do hostelu,  kde jsme chvíli pobyli na wifině, vypili jogurt, ale to už Pigulíkovi začalo být nějak těžko a začal pokrkávat náš neoblíbený smrad alias vejce.

Pak jsme šli na bus, kde si s námi povídala jedna paní a v TV tam dávali volejbal, kde hrály Češky proti Peruánkám (naše o fous vyhrály) 🙂 Napřed jsme odbavili naše zavazadla a pak jsme už nastoupili my.

Vypadalo to, že jedeme se značným zpožděním, protože autobus přijel v 10, ale nakonec jsme vyjeli jen 10 minut po celé. Cesta byla dobrá, i když vedla serpentinama. V autobuse jsme dostali dokonce svačinku, což jsme nečekali... džusík, krekry slané a bonbon 🙂

Já to zblajzla, Pigulínek se radši šetřil a pustili nám film. Pak jsme chrněli, jak to šlo...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *