Barvení

 

Některé produkty z řady Handmade jsou dokonce ručně barvené přírodními barvami, což se provádí starými tradičními metodami. Andy jsou plné prostředků, které slouží k přírodnímu barvení a místní lidé dodnes využívají znalosti, které jim byly předány od předků. Techniky a materiály, které jsou používány k dosažení určitých odstínů se odvíjí především od regionu a dostupnosti, ale vše závisí samozřejmě také na zkušenostech a vzdělání domorodců.

Upředená příze se vaří po určitou dobu v závislosti na použitém barvivu, množství barvené příze a požadované barvě. Navíc se obvykle používají různé minerály, které barvu stabilizují, zesílí sytost barvy a mnohdy i barvu změní. Poté, co příze uschnou, jsou znovu spředeny a navinuty do klubka k tkaní.

Ve videu níže lze krásně vidět, jakou moc mají přihozené minerály a jak tedy zásadně změní barvu a vlastnosti příze.

 

 

 

Příklady barvení

 

 

Červená

Červené barvivo je nejčastěji barveno košenilou. Tento drobný hmyz podobný mšici se nachází na plodech kaktusu, které se nacházejí v Posvátném údolí. Hmyz se suší na slunci a poté se rozemele či rozdrtí do jemného prášku. Tento prášek se pak přidá do vody a vaří se, čímž vznikne základ pro barvení. Tato barva se musí „fixovat“ minerály, které v závislosti na jejich množství potom zajistí konkrétní odstín od jasně červené až po růžové a fialové. Dalšími přírodními materiály, které barví vlákna na červeno jsou Achancaray a rostliny Chapi.

 

Oranžová

Oranžová barva se obvykle získává pomocí přidání kyseliny citronové k přízi, která byla obarvena košenilou. Taktéž se používá Yanali (pomalu rostoucí strom), který se vyskytuje ve vysokých nadmořských výškách poblíž tropického národního parku Manu. Jeho jasná oranžová kůra se rozseká na malé kousky a potom se přidá do vodní lázně, která je připravena pro barvení. V případě, že se toto barvivo stabilizuje solí, vznkne nám barva hořčicová či nažloutle oranžová. Také vnitřní kůra rostliny chapi tvoří odstíny oranžové a korálově růžové. K výrobě oranžové barvy může být použit i lišejník qaqa sunkha, prostřednictvím kterého lze přízi obarvit poněkud bizarním způsobem. Lišejník se napřed vaří spolu s přízí a poté se k nim přidá asi jeden šálek fermentované moči, který byl uchováván po dobu 2 týdnů až jednoho měsíce před použitím. Tento dovar se nechá pžibližně 10 minut povařit. Tato neobvyklá přísada se používá díky svým stabilizačním vlastnostem.

 

Zelená

Tradiční barvení přírodními barvivy

 

 

V Peru existuje řada možností pro obarvení příze na zeleno, které se liší jak v závislosti na regionu, tak v závislosti na požadovaném odstínu. Asi nejčastěji využívanou rostlinou je Ch’illca, což je rostlina se zelenými listy, která kvete bíle. Velké svazky této rostliny se vyvaří spolu s minerálem collpa a společně se vaří asi hodinu. Poté je do tohoto odvaru vložena příze, která se dále povaří. Dalšími rostlina, které se používají k produkci zelené barvy, jsou mutuy nebo ňuňunqa.

 

 

Fialová

Také fialové barvy může být dosaženo mnoha způsoby. V Posvátném údolí se nejčastěji používá kombinace košenily a fixativ, kterými jsou měď nebo oxid železa. Dále je možné získat fialovou pomocí těžko dostupných rostlin awaypili či semen mote mote, které se nevyskytují v posvátném údolí a barvení je tedy složitější. Barvení prostřednictvím awaypili je také zajímavé. Je podstatné, aby se listy této rostliny vařily a aby přidaná příze byla obrácena každých 5-10 minut, dokud není dosaženo požadované barvy. Po vyvaření a schlazení příze je přidána moč, která barvu jednak zafixuje, ale také barvu zintenzivní.

 

Modrá

Kombinací tary a modré collpy běžně Indiáni získávají modré a šedivé barvy. Nejprve se svaří tara s přízí, následně je přidána collpa, která slouží jako fixační prostředek. Odstíny modré se opět liší v závislosti na době vaření a množství materiálu. Pokud by tkalci objevili na trhu indigo, použili by ho také pro barvení vlny na modro. Rostlina indigo barví příze na tmavě modro a v oblasti Posvátného údolí se přirozeně nevyskytuje, ačkoli zde vznikají projekty na vysévání těchto rostlin, např. ve čtvrti Quillabamba.

 

Žlutá

Příze je možné barvit na žluto díky řadě rostlin. Květiny Q’olle, které pochází z malého stromu vyskytujícího se v Posvátném údolí, jsou obvykle využívány k barvení příze na žluto, ale i oranžovo. Příze se vaří spolu s květinami a lze vyrobit mnoho odstínů, které se liší v závislosti na době, po kterou příze zůstává v tomto odvaru. Příkladem „žlutotvorných“ rostlin je např. q'aqa sunka nebo kombinace mutuy a kyseliny citronové. Květy quico, listy ňuñunqa a listy molle (peruánský pepřovec obecný) jsou také známá jako žlutá barviva.

 

barvení pomocí květů

 

 

Tmavé barvy

Ostatní tmavé barvy jako jsou černá, hnědá či šedá se vyskytují přirozeně jako nebarvená příze z alpačí vlny, takže obykle není potřeba barvit. Ale může nastat situace, že je určitá barva nedostupná a je tedy nutné přízi obarvit nebo se určitá část přírodní příze musí dobarvit, aby barva byla celistvá. Šedá barva se barví obdobně jako modrá smícháním tary s collpou. Navíc mohou být použity i listy eukalyptu, které zapřičiní stříbřitě šedé odstíny. Hnědá barva může být vytvořena pomocí rostliny qaqa sunkha, přičemž se příze vloží do nálevu po vyvařené přízi barvené na oranžovo. Tento mírný odvar nechá vzniknout světle hnědé barvě. Semena a listy nogálu (druh ořešáku) jsou druhým zdrojem tmavě hnědé barvy. K obarvení jednoho kila příze jsou potřeba dva kilogramy nogálu. Černá se obvykle nebarví, protože ovce i alpaky mají přirozeně černá rouna.